Jsem matka na plný úvazek a už se za to nebičuji!
Celá ta situace nebyla ničím zvláštní a trvala okamžik, který by se dal měřit na vteřiny. Já jsem se potom ale cítila mírně rozhozená. Ptala jsem se sama sebe na příčinu. Jsem už na tom tak špatně, že mě vykolejí pohled na dobře vypadající ženu? Nebo na dobře vypadající známou? Nebo mám výčitky svědomí, že jsem stále na rodičovské dovolené? Snažila jsem se upřímně si tu otázku zodpovědět. V noci, když jsem se převalovala v posteli a nemohla jsem spát, jsem si znovu a znovu promítala tu situaci. Najednou jsem na místě své známé uviděla sama sebe, jak chvátám tím obchodním domem, dobře vypadající, upravená a velmi zaměstnaná. Také jsem takhle spěchávala, než mě „zpomalilo“ mateřství. Bývala jsem v práci od rána do večera a sama sebe jsem neustále přesvědčovala, že to tak chci, že mě to tak baví a naplňuje a uspokojuje a kdo ví co ještě. Nebrala jsem sama na sebe žádné ohledy, neposlouchala jsem signály svého těla a neptala jsem se sama sebe, co skutečně chci. Prostě jsem jela jako stroj. Nepoznávala jsem lidi na ulici, protože tam se pohybovala pouze moje tělesná schránka, ale myšlenkami jsem byla stále v čase budoucím. Myslela jsem na to, co ještě musím stihnout, kolik klientů navštívit, kolik mailů napsat, komu ještě zavolat a co potřebuji nutně probrat se šéfem. Ale zpět k mému současnému životu matky na plný úvazek. Opravdu mám výčitky svědomí, že už nejsem zpět na svých cestách za klienty? „Ano, opravdu!“ Je to stejná úzkost, kterou cítím také, když si čtu články o úspěšných manažerkách, které kojí své děti ve svých kancelářích a o nadšených podnikatelkách, které již na mateřské dovolené rozjíždějí znovu naplno své obchody. Té bezesné noci jsem si konečně uvědomila, jak se to se mnou opravdu má. Sice dost pozdě ale přece. Vyplodila jsem také typologii matek. Možná už ji vymyslel někdo přede mnou, ale já se s ní nikde nepotkala, tak si ji alespoň prozatím dovolím považovat za svůj výmysl. Dospěla jsem k závěru, že existují následující typy matek: 1. Matky, které nemají na výběr, jsou v tíživé finanční situaci a musejí pracovat, aby si vydělaly na živobytí. V tomto případě klobouk dolů před všemi těmi, které se s tím dokázaly poprat se ctí. 2. Matky, které mají na výběr, ale pracují, protože pracovat chtějí. Tady si představuji ženy, které měly to štěstí nebo byly tak úspěšné, že se dostaly k práci, která je jejich opravdovou součástí a bez ní by se necítily úplné. Neumějí si představit, že by se jejich životní prostor měl najednou smrsknout do prostoru, který stačí malému miminku. Odcházejí sice od svých dětí do práce, ale vracejí se k nim s radostí a plné energie, aby se jim mohly věnovat. V takovém případě věřím studiím, že tahle varianta dětem nijak neškodí a třeba jim v ledasčem i prospívá. 3. Matky, které mají na výběr, ve skutečnosti pracovat nechtějí, ale pracují, protože je do práce nahnala jejich ega. Tyhle ženy jsou otrokyně svých eg a myslím si, že jejich práce je všem (s výjimkou naší ekonomiky) spíš ke škodě než ku prospěchu. Vím, o čem mluvím. Ego není dobrý pán. Člověk pak se sebou není nikdy spokojen a velmi se to odráží i na náladě doma. Když není spokojená matka, není spokojené ani dítě. O manželovi nemluvě. 4. Matky, které mají na výběr a nepracují, protože narozením dítěte se celý jejich svět začne točit kolem toho malého človíčka a nevadí jim, že se tak bude dít po další dva tři roky. Je to jistě pohodlnější model, ale proč si ho nedopřát, když je tu ta možnost?! Vím, že naší ekonomice bych více prospěla jako pracující matka a jsem si vědomá toho, že luxus, který v tomto směru v naší zemi máme, bychom si jinde dopřát nemohly. Ale když tady ta možnost je, proč si ji nedopřát?! I za to velký dík! 5. Matky, které nepracují, protože nechtějí a ani se nestarají o dítě, protože nechtějí. Ty bych si dovolila ponechat bez dalšího komentáře. Doufejme, že jich není moc. Pane jo. Když jsem si nás matky takhle pěkně roztřídila, nejdříve jsem pocítila vděčnost za to, že nepatřím k prvnímu typu žen a že mi život dal možnost výběru. Dále jsem musela sebekriticky zkonstatovat, že mám sklony skákat, jak moje ego píská, a že jsem tedy mohla snadno sklouznout ke třetímu typu žen. Jsem velmi vděčná za to, že toho má dcera i můj manžel byli ušetřeni. Zároveň jsem si ale uvědomila, že moje ego nesedělo tiše v koutě, ale systematicky mě nahlodávalo a využilo každou příležitost k tomu, abych si tuhle svoji volbu vyčetla. Tiše jsem trpěla u každého pořadu o pracujících maminkách a hryzala jsem se do rtu při čtení článků o nich. Měla jsem to sama sobě za zlé, že nejsem jedna z nich. Jsem tedy sice matka typu čtyři nikoliv však s čistým štítem. Tímto tedy skládám svůj obdiv matkám na plný úvazek, které si svoji roli samy před sebou obhájily. Sama sobě uštědřuji pohlavek a velmi se tímto omlouvám své dceří i manželovi za to, že tohle jsem úplně nezvládla. Stalo se to minulý týden, když mi moje známá nevědomky nastavila zrcadlo. Sama sobě jsem odpustila, že nejsem matka manažerka, ani matka podnikatelka, dokonce ani matka finanční poradkyně. Nemůžeme být všechny takové! A tak jsem slezla z pranýře, na který jsem se nechala dobrovolně přivázat a hurá do finále rodičovské dovolené. A za půl roku jsem zase celá tvoje, naše skomírající ekonomiko.
Iva Votočková
Za čas a prostor
Žijeme v klamu, ve kterém nás udržuje naše mysl. Ve skutečnosti je tady na světě klid a jednota stejně jako uvnitř v nás, když se dokážeme dostat za myšlenky a za city. Jednota je naším domovem. Tam všichni směřujeme.
Iva Votočková
Spoutaní přesvědčeními o světě a o sobě samých
Uvěřili jsme, že svět je nějaký a my jsme nějací, a tím jsme si vykolíkovali prostor, ve kterém se můžeme pohybovat. Dál ani ťuk. Nepustí nás to. Nikdo nás nemusí zavírat do ohrady, všichni jsme si své vězení vystavěli sami.
Iva Votočková
Zatoužila jsem po jarním sestřihu a nebe mi seslalo traktor
Když požádáme o pomoc Vesmír, udělá skutečně vše, co je v jeho silách, aby se to povedlo. Pošle i těžkou techniku, když sezná, že je toho zapotřebí. ;-)
Iva Votočková
Být šťastným popelářem! Co víc si přát? ;-)
Nejde o to mít hodně, ale o to dokázat zahrát skvělou hru s kartami, které jsme dostali. A šťastný popelář ve finále může prožít mnohem spokojenější život než frustrovaný manažer.
Iva Votočková
Proč se stylizujeme do oběti? Co nám to přináší?
Nikdy se nic neděje jen tak. A ani my lidé nikdy nic neděláme jen tak. Ke všemu máme nějaký důvod, ač je mnohdy skrytý tak dobře, že na něj ani sami nedohlédneme.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
KOMENTÁŘ: Po dvaceti letech v EU je načase skončit naši hru s Evropou
Premium Evropskou unii dodnes tak trochu vnímáme, že jsou to „oni“. Přitom v ní sedíme a držíme ústa a...
V Londýně útočil muž s mečem. Zabil třináctiletého chlapce, napadl i policisty
Třináctiletý chlapec zemřel a další čtyři lidé byli zraněni po útoku muže ozbrojeného mečem v...
Kolumbijská univerzita zavřela kampus, podmínečně vylučuje protestující
Newyorská Kolumbijská univerzita v úterý oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu...
Vůz technických služeb rozmetal autobusovou zastávku, řidič byl opilý
Na okraji Mostu dnes dopoledne menší nákladní vůz zcela zdemoloval autobusovou zastávku, na které v...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!