Krásný blog. Někteří lidé jsou až moc zdraví a to je nutí riskovat. Ale i my, nemocní, často zapomínáme děkovat za to, že chodíme, myslíme a kolem nás jsou lidé, které milujeme. Občas se probudíme vystresovaní do chaotického dne, protože ten chaos na vás udeří hned za dveřmi vašeho bytu.

Ivi, ten poslední odstavec je jedna velká životní pravda.

Děkuji a přeji hezký den

Děkuji, Irenko, za návštěvu a také přeji hezký den.

Ivo, dlouhá léta beru léky na poruchu prokrvení mozku, ale stejně si nejsem jistý, jestli lze léčit, něco co nemám.

Miluju váš humor, Davide. Zkuste se stavět na hlavu, to taky pomáhá.

Ivi,

Evi, srdečně tě zdravím.

Mňa raz dlhodobo bolelo pravé koleno. Moja známa "bosorka" z Košíc mi napísala, že je to zlosť na nejakú ženu, lebo pravé je na ženu a ľavé na muža. Tak som sa zamyslela a zistila som, že so ženami mávam horšie vzťahy ako s mužmi. Niečo som aj poodpúšťala, prijala, rozpustila(zase nie všetko, taká dokonalá nie som), ale to koleno ma prestalo bolieť. Slovensky povedané-psychosomatika vie byť mátoha parohatá.

Znám, Jani. Mívala jsem o ženách obecně velmi špatné mínění.

Holka já tě obdivuji a nejenom pro tvoje psaní.

Vašek

Obdiv je vzájemný, Vašku, ale to jistě víš. Měj krásný den.