Vaše odhodlání je chvályhodné, ale já bych to nepřeháněl.

Silně mně název připomíná známé"...již včera se budeme mít líp než zítra". Doporučil bych klasiku:

  "Skutečnáradost ze života spočívá v tom, že se necháš strávit záměrem, který

sám považuješ za velký. Pak jsi přírodní silou a ne uzlíčkembolístek a nemocí,

 který si stěžuje, žesvět se nesnaží učinit Tě šťastným." >George Bernard Shaw.

Máte pravdu. :-D Mě to nenapadlo. Možná je to tím, že nemám totalitní hesla tolik vrytá pod kůží. Jinak k těm velký záměrům, které nás stravují, tak to já snad ani ke štěstí nepotřebuji. Měla jsem spíš na mysli, že chci být lepší člověk. Myslím, že v tomto směru máme stále všichni co zlepšovat. Ale děkuji za Váš příspěvek. Je to úplně jiný pohled na věc a to je vždy zajímavé.

Hezký cíl 

Děkuji.

Jde o to s čím je oslovujete. Hlavně, když to není ,,pane, máte už životní pojištění?"

Ne ne, nejsem prodejce. ;-) Povídám si s lidmi o životě, o tom jaké mají sny a cíle, čeho se bojí, jak by chtěli, aby jejich život vypadal třeba za 20 let. Ale nejste úplně mimo. ;-) Životní pojištění umím taky, ale nepřistupuji k němu stylem: "Vy nemáte životní pojištění? Jak je to možné? To přece musíte mít!!!" Životní pojištění není produkt pro každého. Jsou lidé, kteří ho vůbec nepotřebují! Na druhou stranu jsou situace, kdy je celkem opodstatněné ho mít. Já ale lidem nic nenutím. Mým cílem je šířit mezi lidi finanční gramotnost, aby nebyli tak snadnou kořistí pro finanční dravce. Vidím smysl v tom vést lidi k zamyšlení, zda je nutné žít tak spotřebním životem, jakým teď žijeme. A ráda ukazuji lidem cestu od spoření k investicím, když o to stojí, samozřejmě.

Tomu se rika stvanec. Nejlepsi je byt spokojeny s tim, jak je to ted, protoze

Zitra, co zitra, kdozpak vi,

zitra si lehneme do rakvi.

Ano, heslo dnešní doby. Tady a teď.  Všichni se jím ohánějí, rádi se za něj schovávají, aby omluvili svoji neochotu přijmout zodpovědnost, ale jen málokdo jím skutečně žije. S tou schopností se totiž člověk buď musí narodit a nebo si k ní musí dojít. Já jsem tam ještě nedospěla, což nepopírám. Neustále se potácím někde mezi minulostí, přítomností a budoucností. Minulost už se mi podařilo značně omezit. Budoucnost je však stále se mnou.