Na svatého Martina vylézají duchové z praček
Bylo to v sobotu po našem svátečním milování. Svátečním proto, že můj vyvolený je Martin. Ne ten svatý, ;-) ale prostě Martin a toho dne měl svátek.
"Přijď na snídani," psal mi ráno, a tak jsem přišla. "Všechno nejlepší k svátku," vlepila jsem mu pusu a objala ho. Chytil mě za ruku a vedl mě dál. Na stole byla zapálená svíčka. Hrály tam rockové balady a voněly čerstvé housky a káva. Jak to někde voní kávou, jsem tam prakticky doma. ;-) Usedli jsme spolu k snídani.
Naše romantická snídaně byla záhy přerušena telefonátem. Martinovi volal brácha, aby mu popřál k svátku. Jsou v kontaktu dost málo, takže než si stihli všechno říct, trvalo to celou věčnost.
Mezi tím se probudila Martinova dcera, která se chystala na trénink. Nemohla najít cyklistické brýle a rukavice. Martin se nejdříve snažil zvládnout obojí souběžně, telefonovat i hledat, ale brzy to vzdal a bráchovi se omluvil, že zavolá později, až vypraví dceru na trénink.
Tak se i stalo. Dcera odešla a Martin znovu volal bráchovi, aby hovor navázali tam, kde ho skončili. Když bylo řečeno vše, co řečeno být mělo, a Martin se s bráchou rozloučil, naklonil se ke mně a přitlumeným hlasem řekl: "Konečně máme čas jen pro sebe." Musela jsem ho bohužel vyvést z omylu. Parkovné jsem si totiž zaplatila jen na hodinu a ta doba měla vypršet již za 5 minut. "Je mi líto, ale musím jít." vysvětlila jsem mu.
Podíval se na mě opravdu smutně, což jsem si v žádném případě nemohla vzít na svědomí tím spíš ne v den jeho svátku, a proto jsem rychle pokračovala: "Neřekla jsem ale, že si nemohu jít zaplatit parkovné na další hodinu nebo dvě?!" usmála jsem se a dala mu pusu.
"Jdu s tebou!" řekl a spěšně seskočil s barové židle, jako by se bál, že bych si to cestou snad ještě mohla chtít rozmyslet. Moje námitky, že jsem velká holka a zvládnu to sama, jako by neslyšel. "Půjdu rád s tebou a zaplatím to, mám spoustu drobných." pokračoval. U automatu jsme společnými silami zaplatili. Když se tam totiž drobné snažil vhodit Martin, tak se ten vstup pro mince zablokoval, a minci tam nešlo vhodit, takže jsem zaplatila já jeho mincemi. To šlo hladce. ;-)
Co se dělo těsně poté, když jsme se vrátili k Martinovi domů popisovat nebudu. To je jen mezi námi dvěma a ani to není publikovatelné před 22. hodinou. ;-) Nicméně když pak přišel ten čas, že se zase oblékneme, stalo se něco zvláštního.
"Chybí mi jedna ponožka." zahlásila jsem. "Už jsem prohledala všechno. Nemám ji ani v nohavici a ani tady kolem nikde není." Stála jsem tam už celá oblečená, jen jednu nožku jsem měla bosou. "Miláčku, nebudeš mi to asi věřit, mně jedna ponožka chybí taky." zkonstatoval po chvíli trochu zaraženě Martin. Vypadalo to fakt vtipně, jak jsme tam oba překvapeně stáli každý s jednou nohou bosou.
"Belinku tu dnes nemáte, ne?" zeptala jsem se, neboť občas mají na hlídání pubertální kokršpanělku, která miluje ponožky. "Nemáme," odpověděl zamyšleně Martin. Pak hledal pod gaučem, za gaučem, pod polštáři, .... Prostě ty ponožky nikde nebyly. "To přece není možný." dostala jsem záchvat smíchu. Vypadalo to komicky, jak jsme tam oba zmateně pobíhali kolem gauče na půl bosí, hledali své ponožky a přitom se snažili pochopit, co se to tam sakra děje.
Nakonec Martin obě naše ponožky našel na druhé straně místnosti. Nemáme pro to ani jeden vysvětlení. Měla jsem těsné kalhoty, takže jsem se z nich vyprošťovala sama a s nimi jsem stáhla i ty ponožky. Tyhle kalhoty mě tak těsně obepínají, že je téměř nemožné je sundat, aniž bych s nimi zároveň nesvlékla i ponožky. Mezi tím, co já se snažila dostat ze svých gatí, Martin se vysvlékl. Já jsem měla všechno své oblečení na jedné hromádce na zemi před gaučem a Martin své oblečení měl na druhé hromádce, která byla hned vedle té mé. Jak nám odtamtud zmizely ty ponožky a ještě takhle spolu, když jsme se svlékali každý sám, je fakt záhada.
Tečkou za tímto zážitkem byla ještě ta svíčka, co hořela na stole. Nešla sfouknout. Já jsem foukala jak o život, potom Martin foukal, ale plamínek ne a ne zhasnout, vždy se znovu rozhořel. A tak to trochu vypadá, že tam s námi laškoval ještě někdo třetí. ;-)
Iva Votočková
Za čas a prostor
Žijeme v klamu, ve kterém nás udržuje naše mysl. Ve skutečnosti je tady na světě klid a jednota stejně jako uvnitř v nás, když se dokážeme dostat za myšlenky a za city. Jednota je naším domovem. Tam všichni směřujeme.
Iva Votočková
Spoutaní přesvědčeními o světě a o sobě samých
Uvěřili jsme, že svět je nějaký a my jsme nějací, a tím jsme si vykolíkovali prostor, ve kterém se můžeme pohybovat. Dál ani ťuk. Nepustí nás to. Nikdo nás nemusí zavírat do ohrady, všichni jsme si své vězení vystavěli sami.
Iva Votočková
Zatoužila jsem po jarním sestřihu a nebe mi seslalo traktor
Když požádáme o pomoc Vesmír, udělá skutečně vše, co je v jeho silách, aby se to povedlo. Pošle i těžkou techniku, když sezná, že je toho zapotřebí. ;-)
Iva Votočková
Být šťastným popelářem! Co víc si přát? ;-)
Nejde o to mít hodně, ale o to dokázat zahrát skvělou hru s kartami, které jsme dostali. A šťastný popelář ve finále může prožít mnohem spokojenější život než frustrovaný manažer.
Iva Votočková
Proč se stylizujeme do oběti? Co nám to přináší?
Nikdy se nic neděje jen tak. A ani my lidé nikdy nic neděláme jen tak. Ke všemu máme nějaký důvod, ač je mnohdy skrytý tak dobře, že na něj ani sami nedohlédneme.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Kvůli letním teplotám a silnému větru hrozí požáry. Ochladí se koncem týdne
Přímý přenos V neděli meteorologové zaznamenali letní den, teplota ve středočeské Tuhani vystoupala k 25,5...
Klaus promluví o dvacátém výročí vstupu do EU. Vydá se opět i na Blaník
Exprezident Václav Klaus vystoupí při příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do...
Ukrajinci zavraždění v bavorském nákupním centru byli vojáci na léčení
Dva Ukrajinci, kteří zemřeli v sobotu po útoku nožem v nákupním centru v Bavorsku, byli členy...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Prodej komerčního pozemku, 3142 m2, Záhoří
Záhoří - Horní Záhoří, okres Písek
4 150 000 Kč